Epizoda #2 Prazákon: Přežití v pekelném ráji

28. září 2016 | 13.11 |

Druhý díl seriálu nepřečtené knihy je zase tady!!! 

«Epizoda #2 Prazákon: Přežití v pekelném ráji» 

large (16)

Autor: Robin Baker

Nakladatelství: Metafora

Rok vydání: 2010

Počet stran: 400

Za jak dlouho se z lidí zbavených nánosu civilizace stanou šelmy? Skupina studentů a univerzitních pracovníků se vydává na expedici na neosídlený ostrov, kde budou několik týdnů pracovat, jenže díky nehodě jsou nuceni na ostrově zůstat mnohem déle bez jakéholiv oblečení, jídla či místa ke spánku. 

Za normálních okolností bych nevěděla, kdy jsem si knihu Prazákon pořídila, jenže díky svým informativním článkům které jsou pojmenovala knižní šílenství se na to přijde celkem hravě, obzvláště protože šlo o první článek na toto téma, takže Prazákon je v mé knihovně od ledna května 2015. Ano, je to skutečně tak, takže snad vypadá, že to čtení nepřečtených knih z mé knihovny bude efektivní a já se konečně dostanu ke knihám, které mám tak dlouho. 

IMG_20160921_140041

Opět se dostávám k tomu, že mě knížky, které mají okolo nebo přes 400 stránek děsí, vždy se totiž obávám toho, že se u toho budu nudit, přitom během čtění mi to absolutně nepřijde, nemám potřebu kontrolovat stránky, ale někdy se to i stává, díkybohu za to, že to nebyl případ Prazákona. Podobné knihy mám moc ráda, kdy můžete zjistit, co s člověkem udělá situace, která postihla právě skupinu z tohoto příběhu. Jak rychle a dalece člověk zahazuje lidskost a dává prostor té bestii v sobě. Přesně něco takového jsem od knihy čekala, jenže není to tak syrové, příběh se spíše soustřeďuje na to, že se z lidí sice stávají bestie, ale v tomhle případě po té sexuální stránce. 

Kniha je ve své podstatě vyprávěna autorem, který se rozhodl sepsat příběh této skupiny. První část s názvem Ysanin příběh nám autor líčí to, co se dozvěděl od jedné z přeživších, která mu o svém pobytu na ostrově vyprávěla, jenže poté co se dostala do jisté fáze vyprávění se rozhodla rozhovor ukončit a s autorem se již nesetkala, proto je druhá část sepsaná autorem za pomoci nejrůznějších dostupných informací, které získal. Takže prvních 230 stran je psáno klasickou formou vyprávění z pohledu Ysan a druhá část je taková informativní, díky ní se dozvídáme další okolnosti, které vedli skupinu k tomu, aby po svém příjezdu do civilizace mlčela o skutečnostech, které se na ostrově stali. 

IMG_20160926_164521

Co v tom příběhu postrádám je ta podstata lidskosti, kdy už slušné chování a to co nám vštípila společnost není žádnoucí, tady jde opravdu spíše o sexualitu, což neznamená, že autor používá nějaké zdlouhavé popisování znásilnění, to vůbec. Není to něco z čeho by vám mělo být blivno. 

Přiznávám, čekala jsem od toho něco na způsob filmu The Divide. Pokud jste viděli tak víte co mám na mysli. V roce vzniku, tedy v roce 2011 jsem film viděla a zanechal ve mě to co snad žádný jiný film ne, viděla jsem ho pouze jednou a do dnes si tu hrůzu pamatuji. 

Prazákon čtu něco okolo pěti dnů, což neznamená, že by se kniha špatně četla, spíš nebyl moc čas, protože když si knihu vezmu do ruky tak jí hltám a pak se mi nechce odložit, teď jsem na nějaké 280 stránce a ta změna stylu vyprávění mi rozhodně nevadí, je fajn se na to podívat z jiného úhlu. 



«Celkový dojem z knihy»  

Prazákon se do jisté míry tváří jako literatura faktu nebo alespoň to se nám snaží autor naznačit, protože i on sám v knize vystupuje jako vypravěč příběhu přeživších na opuštěném ostrově. Z počátku mě kniha do děje vtáhla velmi snadno, až jsem se tomu sama divila, jenže když si pročítáte Ysanin příběh tak vlastně zjišťujete, že se tam nic extra nestane, tím nechci říct, že by znásilnění nic nebylo, jenže nebýt těch několik znásilnění, které v příběhu jsou tak se tam neděje už vůbec nic. Skupina hledá jídlo, hledá místo ke spánku a po nějaké době už se tam cítí jako doma, proto druhá část ve které sám autor Robin Baker čtenářům vypráví o svém pátrání je rozhodně zajímavější, protože kromě rozhovorů jsou tam také deníky, které si ženy na ostrově vedly a díky tomu to působí reálně. Kniha se dobře četla o tom žádná, jenže to prostě nebylo úplně to pravé ořechové a zabil to konec, který je na můj vkus až moc fantaskní. S hodnocením jsem hodně váhala, ale konec to rozhodl, hlavně ta kniha mohla být klidně o 100 stránek lehčí, protože 400 stránek bylo prostě zbytečně moc, u některých knížek ta obsáhlost rozhodně nevadí, ale v tomhle případě to bylo vážně zbytečné. Přesto Robin Baker umí psát velmi dobře a jeho styl psaní se mi líbí, to propojení románu s literaturou faktu mě baví, ostatně knihu Zákeřná ebola řadím mezi mé oblíbené, jenže tady mi chybí ta sonda do lidské duše, ten pud sebezáchovy, tady šlo hlavně o lidskou sexualitu, což je obor o který se autor zajímá. Prazákon je kniha která je na jedno počtení a která by snesla o něco málo stránek.

Hodnocení:

3/5

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář