Čteme...v únoru 2017

2. březen 2017 | 18.28 |

Únor skončil a s ním přichází nový článek o tom, co jsem přečetla za únor. 


V PASTI | JOSH MALERMAN 

IMG_20170122_122732

Anotace:
Tam venku něco je. Něco děsivého, co člověk nesmí spatřit. Stačí jediný pohled a podlehneš smrtelnému násilí. Nikdo netuší, co to je ani odkud to přišlo. Pět let poté, co všechno začalo, zbývá už jen hrstka přeživších - včetně Malorie a jejich dvou malých dětí. 


V pasti je kniha, která mezi českými čtenáři není příliš známá, já sama jsem na ní párkrát narazila a zaujala mě svou obálkou, ale až když jsem jí viděla ve videích svých oblíbených zahraničních youtuberů, rozhodla jsem se jí dát šanci a rozhodně to byla dobrá volba. Příběh je vyprávěn ve dvou časových rovinách. První je minulost, tedy když Malorie vzpomíná na to jak začalo peklo na zemi a druhá je přítomnost, kdy se Malorie s dětmi vydává na loďce hledat nový život. Josh Malerman, začínající autor v tomhle případě dokázal na malém písečku (necelých 300 stran) rozehrát celkem slušnou hru. Příběh má výbornou atmosféru, která obestírá hrdiny a to neznámé prostředí a to, že hlavní hrdinové nemohou otevřít oči. Malerman si se čtenářem hraje skvěle a je pravda, že místy jsem tu cítila Alfreda Hitchcocka, kterému by se práce mladého textaře a hudebníka jistě líbila. Díky tomu, že kniha není obsáhlá, je čtenář ochuzen o zbytečnosti, ale pár jsem jich tam přesto našla a nebýt těch pár drobností, kniha by byla perfektní. Postapokalyptické počteníčko nadchne především milovníky hororů, ale takových těch průkopníků jako je Edgar Allan Poe či Hitchcocka, protože přesně v jejich šlépějích jde Josh Malerman. Doufám, že Josh Malerman opět něco napíše a budu doufat, že to u nás vyjde.

Hodnocení: 4/5

*

  

BĚH O ŽIVOT | STEPHEN KING 

pismenkuje.cz/img/13525.jpg" alt="beh-o-zivot-stephen-king-28353" width="200" height="300" align="left">

Anotace:

Sci-fi z nedaleké budoucnosti líčí temný barvami industrální svět, nikoli nepodobný totalitě. Zábavu apatickým masám obstarává jeden televizní kanál, který vysílá obskurní zvrácené soutěže, z nichž nejdrsnější a nejpopulárnější je Běh o život. Vybraný jedinec, v tomto případě Ben Richards, je vypuštěn od ulic jako lovná zvěř. Po dvanácti hodinách ho začnou pronásledovat Lovci, podporováni mnoha udavači z řad televizních diváků.


Pokud jste se někdy seznámili s knihami Stephena Kinga, tak víte, že bývají hodně obsáhlé, v tomto případě se Stephen King rozhodl použít pseudonym, aby se zjistilo, jak moc půjdou na odbyt i knihy, které nenesou jeho jméno, brzy však vyšlo najevo, kdo je onen Richard Bachman a prodej knih opět vzrost, proč o tom vlastně ale mluvím? Protože jako Bachman nepíše King tak květnatě a proto nejsou jeho knihy tak obsáhlé, Běh o život má okolo 200 stránek a čte s velmi lehce. Jako čtenář jsem se ocitla v blízké budoucnosti , kdy svět vypadal jinak, především neexistovala televize Nova na které by vládla Ordinace v růžové zahradě, ale byl zase jiný trend a tím byla reality show, která diváky zapojovala do dění a to v tom smyslu, že mohla soutěžícího naprášit (že by se Babiš inspiroval se svým udavačským portálem tady). Asi největší výhodou celého příběhu je jeho hrdina, který je kvůli záchraně dcery schopný udělat úplně všechno, Ben Richard je naprosto bravurně vykreslená postava, protože čtenář má pocit, že Richards někde skutečně bojuje o svůj život, sledujeme jeho myšlenkové pochody, jeho vtipkování a všechno tohle z něj dělá skutečného člověka, i přesto, že kniha má necelých 200 stránek, vy to s ním prožíváte a fandíte mu. Prvních několik stránek mě vážně navnadilo, protože jste v podstatě u celého toho procesu jak se může někdo dostat do takové soutěže, podstupuje lékařské prohlídky, nejrůznější testy a když dojde na akci, tak musím říct, že jsem od toho čekala trochu víc. Hlavní hrdina se ukrýval po hotelových pokojích a tak nešlo úplně o ryzí běh o život, i když tak za polovinou se to začíná skutečně rozjíždět a byla jsem napnutá, že jsem knihu nemohla odložit, přesto jsem si stále říkala, tady něco chybí něco kvůli čemu bych hodnocení mohla vyhoupnout na víc než tři hvězdy, to jsem ovšem netušila, co se bude dít v závěru. Zapomenu na pár nedostatků a pravda je taková, že si brzy od Kinga, pardon od Bachmana zase něco přečtu. 


Hodnocení: 4/5

*

POIROT: ZAVŘENÁ TRUHLA | SOPHIE HANNAH

570x460x0_3d37f12ba3f949863d96

Anotace:

Athelinda Playfordová, slavná spisovatelka dětských knih se chystá změnit závěť. Zatímco se hosté sjíždění na sídlo , lady Playfordová se rozhodne sdělit svým dětem a hostům mezi kterými se nachází i věhlasný detektiv Hercule Poirot nebo policejní komisař Edward Catchpool, že svou závěť mění a všechny peníze má získat osoba, která trpí smrtelnou nemocí a mnoho času jí nezbývá. Proč se hostitelka rozhodla vyvdědit děti a proč je na místě i detektiv, kterého lady Playfordová nikdy nepotkala?


Jako milovník Poirota jsem si nový díl nemohla nechat ujít a to i přesto, že ho nenapsala má milovaná Agatha Christie. Sophie Hannah se vrací s belgickým detektivem už podruhé a královně detektivek se snaží přiblížit, musím říct, že tím kam příběh zasadila  - na venkovské sídlo, kde je určitá skupina osob a pochopitelně dojde k vraždě. Tak v tomhle bodě mi to Christie hodně připomínalo, jenže jakmile se na scéně objevil Poirot, nebyl to on. Nechal si skákat do řeči, každý věděl víc než on a co víc, ani ho to nepohoršovalo a až když se příběh blížil ke svému konci, tak to byl ten správný Poirot jak ho dobře známe a milujeme, jinak to byla pouze snaha o to napodobit jeho vrtochy. Nechápejte to špatně, ono je to čtivé, rychle to odsýpá, ale pokud jde o tu závěrečnou pointu, tak to nebylo ono, přiznám se, že jsem vraha odhadla už někdy v polovině a pak už jsem jen doufala, že to tak nebude. Autorka totiž klade stopy příliš okatě a tak když se tam jen tak mimochodem o něčem někdo zmíní, tak Vám dojde, že to nebude jen tak náhodná zmínka, ale že to vede k rozluštění záhady. Navíc postavy jsou prazvláštní, hlavně co se povah týče, protože tam najdeme jen hysterky, sobce a vlastně k nikomu nemůžete chovat přílišné sympatie. Navíc mi přišlo, že Poirot tam ani tak často nebyl nebo jsem měla alespoň ten pocit, protože mi přišlo, že každá postava dostala větší prostor než -li on. Sophie Hannah je rozhodně nadaná autorka, píše čtivě a detektivky nebo krimi jí nejsou cizí, jenže s Poirotem si ukousla větší sousto a kdyby vymyslela vlastního detektiva věřím, že by knížka byla úspěšnější a hodnotnější. I když tam od minulého dílu jistý pokrok je, alespoň co se zápletky týče a i když to je čtivé, pořád mi to nestačí a pokud jde o mého oblíbeného Poirota, rozhodně nehodlám přivírat oči. Agatha Christie je jen jedna!

Hodnocení: 3/5

*

VŠE, CO JSME SI NIKDY NEŘEKLI | CELESTE NG 

IMG_20170213_160956

Anotace:

Lydia je mrtvá. To ale zatím nevědí... Šestnáctiletá Lydia se musí vyrovnávat s tlakem rodičů, kteří si chtějí splnit nenaplněné sny a touhy o společenské kariéře. Když je jednoho dne nalezena mrtvá, nikdo nedokáže pochopit, jak a proč se to stalo. 


 Kniha, kterou mám v knihovně už od května a u které si říkáte, proč jen jsem jí nečetla už dávno, protože rozhodně stojí za přečtení. Odeon vydává kvalitní literaturu, ale je víceméně na čtenáři co mu sedne a co ne a Vše, co jsme si neřekli mi rozhodně sedlo.

Kniha má dvanáct kapitol a v každé z nich je jiný vypravěč. Každá z postav má svůj vlastní prostor a čtenář se tak dozví něco o minulosti rodiny, to jak se rodiče seznámili nebo z přítomnosti, kdy můžeme vidět jak každého smrt Lydie ovlivnila jinak  a každý řeší svá osobní dilemata, která úzce souvisí právě s Lydií. Nejde o žádný psychologický thriller nebo o něco co se nápadně podobá Zmizelé, jak jsem někde četla. Příběh nemá s thrillerem vůbec nic společného, jde o příběh rodiny, která se potýká s rasovými problémy v druhé polovině 20. století. Atmosféra té knihy je neuvěřitelná, dostane se vám totiž pod kůži a bude tam hodně dlouho pobývat, možná vás už nikdy neopustí, je to niterné a má to v sobě neuvěřitelnou lidskost. Kniha poukazuje na to, že člověk má přijmout jaký je a nenechat se ovlivnit okolím, o nenaplněných snech, které se snaží rodiče promítnout do svých dětí nebo o tom, že by spolu lidí měli víc mluvit. Vše, co jsme si nikdy neřekli je kniha nádherná i když svým způsobem děsivá a patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četla. Pokud a doufám, že u nás od Celeste Ng vyjde něco dalšího, rozhodně si to nenechám ujít. 

Hodnocení: 5/5

*

HODINY | MICHAEL CUNNINGHAM

big_hodiny-eDL-4506

Scéna ze života anglické spisovatelky Virginie Woolfové, osud prosté americké dívky 50. letech, drama mladé lesbičky a majitelky nakladatelství: tři příběhy o umírání a bezmoci, ale také o ohleduplnosti a lásce.


Hodiny mám na svém seznamu knih, které chci číst už hodně dlouho a protože mám nový Kindle rozhodla jsem se Hodinám dát šanci a byla to dobrá volba. Michael Cunningham je úspěšný autor, který je evidentně obdivovatel Virginie Woolfové, proto zřejmě vznikla tato kniha. V knize můžeme sledovat tři ženy, každá je jiná, přesto toho mají společného víc než by se na první pohled zdálo i když žijou v odlišných dobách a přožívají jeden a ten samý den. Tři hlavní postavy jsou neuvěřitelné, kniha má 200 stránek a i tak se každé z žen dostává dostatek prostoru, natolik aby čtenáře uchvátili.

Je tu emancipovaná lesbička Clarissa, která žije v New Yorku 20. století a která se chystá připřavit večírek pro svého bývalého milence Richarda, který má AIDS a nikdo neví kolik času mu zbývá. Další ženou Laura, která žije v Los Angeles 1949, je vdaná má tříletého syna a další dítě na cestě. Laura je milovnicí knih a právě čte Paní Dallowayovou. Laura je sice vdaná za báječného muže, ale cítí, že to není to pravé. Třetí ženou je sama Virginia Woolfová, která žije v roce 1923 na venkově, kde se snaží napsat její proslulé dílo Paní Dallowayová, Virginia je bezdětná a žije se svým manželem Leonardem. 

Cunningham je vynikající spisovatel, který v tak útlé knize dokázal popsat skvěle nejen postavy, ale jejich minulost nebo jejich myšlenkové pochody. Kniha je neuvěřitelně hluboká a zaobírá se především tím, po čem ženy touží. Každou z nich toho totiž spojuje mnohem víc než touha po svobodě. Tři výjimečné ženy vévodí tomuto literárnímu skvostu zvanému Hodiny. Kniha mě vtáhla do děje a už nepustila a co víc není to žádné povrchní dílo na které brzy zapomenete. Věřím, že jsem Hodiny nečetla naposledy a je až si přečtu Paní Dalloweyovou tak toho v Hodinách najdu spojitostí mnohem víc. Michael Cunningham získal za Hodiny Pulitzerovu cenu a musím říct, že právem. Kniha se po přečtení stala jednou z mých nejoblíbenějších knih. 

Hodnocení: 5/5

*

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Čteme...v únoru 2017 tlapka®pise.cz 03. 03. 2017 - 22:29
RE(2x): Čteme...v únoru 2017 movies-and-tvshows 04. 03. 2017 - 10:43
RE: Čteme...v únoru 2017 damn-girl®pise.cz 03. 03. 2017 - 23:44
RE(2x): Čteme...v únoru 2017 movies-and-tvshows 04. 03. 2017 - 10:48