Čteme v září - Les sebevrahů,Zabijáci, Jana Eyrová

9. říjen 2017 | 15.18 |

LES SEBEVRAHŮ | JEREMY BATES  

IMG_20170822_213213_processedParta přátel se vydává zdolat vrchol hory Fudži. Počasí jim ale nepřeje, a tak se rozhodnou přečkat do druhého dne v lese, který je znám jako les sebevrahů. Jenže jak se úkáže táboření v lese nebyl úplně dobrý nápad. 


Les sebevrahů je dost velká bichle, kterou nemůžete přehlédnout a je pravda, že jsem na ní narazila právě kvůli tomu. Dost mě zaujalo, že autor se rozhodl napsat celou sérii, která na sebe nijak nenavazuje snad kromě toho, že s každou jeho knihou se dostaneme do míst, která jsou známá a která jsou obestřena záhadami a tou první knihou byl právě Les sebevrahů. Les v Japonsku, do kterého se chodí místní lidé zabít. Příběhem nás provází Ethan, který se v Lese sebevrahů octne s partou lidí díky nepřízni počasí.

Kniha má skoro 470 stránek a co jí nemohu upřít je její čtivost a to v případě kdy se tam nic neděje. Styl vyprávění je pomalejší a čtenář se díky tomu dozví hodně o hlavním hrdinovi a jeho minulosti, což mi vůbec nevadí. Postavy jsou víceméně sympatické a nenašla jsem tam nikoho, kdo by nějak zvlášť vybočoval a byl otravný. To jsou asi dva největší plusy knihy, jenže pak se musím dostat k těm mínusům a tou je především to, že se tam dobrou půlku nic neděje, občasné zapraskání větviček nepovažuji za úplně strašidelné a přiznám se, že jsem čekala trochu víc, alespoň pokud mám mluvit o té atmosféře. Když už se tam začíná něco dít, tak příběh má tu tendenci Vás konečně vtáhnout, i když ta kniha byla vážně čtivá, možná díky té hlavní postavě, která dokázala vyprávět poutavě. Když se dostanete hluboko do lesa, čekáte, co z toho vzejde, kdo to dělá? Dělá to člověk? Nebo někdo z výpravy? Jenže pak nastává chvíle odhalení a s ní přichází zklamání, alespoň já jsem zklamaná. Les sebevrahů je jednoznačně čtivá kniha a jak říkám i přes ta hluchá místa, ale možná jsem si vysnila, že autor to pojme trošku jinak, že bude víc tlačit na pilu a ono se tak nestalo. Přesto finální zklamání jsem se rozhodla, že dám autorovi další šanci, protože věřím, že může být lepší a navíc ta tajemná místa si nemůžu nechat ujít, obzvlášť když druhá kniha ze série Nejzajímavější místa světa bude Katakomby v Paříži.

Hodnocení: 3/5

*

S ELEGANCĺ JEŽKA | MURIEL BARBERY

IMG_20170908_152727_557

Jmenuji se Renée. Je mi padesát čtyři a už sedmadvacet let dělám domovnici v čísle 7 na ulici Grenelle. Je to pěkný soukromí dům, který je rozdělen na osm luxusních bytů. Jsem ošklivá tlustá vdova, veřejnost mě považuje za hloupou domovnici, jenže jsem sečtělejší a vzdělanější než všichni obyvatelé domu. Jmenuji se Paloma, je mi dvanáct a bydlím v Paříži v ulici Grenelle. Jsem dost inteligentní, dokonce výjimečně inteligentní. Proto jsem se taky rozhodla. Na konci školního roku, v den svých třináctých narozenin, tedy přesně 16. Června, spáchám sebevraždu.


Poté co jsem se vrhla na thriller a klasiku, rozhodla jsem se dát šanci intelektuálnímu románu S elegancí ježka. Francouzský román, který vypráví o obyvatelích jednoho domu v Paříži a který je vyprávěn ze dvou pohledů. Tím prvním je inteligentní domovnice Renéé, která před obyvateli domu svou inteligenci ukrývá a druhou vypravěčkou mladá dívka Paloma, která oplývá stejnou inteligencí. Dvě vypravěčky, které společně bydlí v jednom domě, ale vůbec se neznají. Každá vypráví svým vlastním tempem, líčí nám své životní přešlapy, své radostné chvilky nebo naopak ty neradostné, vypravují co je tíží a trápí. Všechno je to líčeno hloubavě či poeticky a filozoficky. Přiznám se, že toho filozofování bylo někdy moc, ale přesto jsem si tenhle elegantní klenot užila. Postavy jsou úžasné a těžko si je nezamilujete a pochopitelně příjezd jednoho Japonce, který zamíchá kartami a té knize dodá jisté odlehčení. S elegancí ježka není kniha pro každého, já nejsem obvyklý konzument podobné literatury, ale čas od času člověk tohle potřebuje nebo lépe řečeno já čas od času potřebuji zabrousit do vážnějších vod a tento francouzský román splnil, co jsem od něj očekávala i když jak říkám snesla bych méně filozofování.  Navíc jsem zjistila, že je i film J

Hodnocení: 4/5

*

JANA EYROVÁ  CHARLOTTE BRONTË 

IMG_20170831_143506_296Děj románu vypráví teskný příběh lásky ušlechtilé, v mládí odstrkované, přece jen sebevědomé a statečné díky, jež odchází od zámožného a milujícího muže, když zjišťuje, že jejímu sňatku s ním stojí v cestě závažná morální překážka.


Jana Eyrová je jedna z těch klasik, kterou jsem vždy odkládala, hlavním důvodem bylo především to, že nám to ve škole nutili, a když vám někdo nutí a vy to číst nechcete, tak ke klasickým knihám máte, nechci říct odpor, ale odstup. Letos v rámci čtenářské výzvy a jsem se rozhodla pro Janu Eyrovou a víte co? Byla jsem překvapená, jak snadno se to četlo. Většina klasik má takový ten kostrbatý styl psaní a tak se tím prokousáváte pomalu, ale tohle není příběh téhle knihy. V minulém roce jsem propadla kráse románů Jane Austenové, a letos jsem zase Charlotte Bronteové, která své hrdiny líčí bez jakýchkoliv příkras, jde o prosté, obyčejné lidi, kteří nejsou obdařeni krásnou, což dokazuje právě Jana. Oproti tomu Edward Rochester je bručoun s nesnesitelnou povahou. Autorka se nebála jemnou dívku vyhnat do temných anglických končin, kde musela bojovat s větrem, deštěm a všemožnými úskalími. Nejde o klasický román pro ženy, který přečtete a za pár dní nevíte, že jste něco takového četli. Román, který je nadčasový a je plný krásných slov, ale také těch méně hezký, líbí se mi jazyk, jakým je to psané a samozřejmě autorka odvedla úžasnou práci s postavami. Jana Eyrová od této chvíle patří k mým nejoblíbenějším knihám, ke kterým se nepochybně zase vrátím. Úžasný příběh.

Hodnocení: 5/5

*

ZABIJÁCI | JUSSI ADLER - OLSEN 

mid_carl-morck-zabijaci-2f2-11

Na severu Dánska dojde k brutální vraždě, oběťmi jsou bratr a sestra. Policejní vyšetřování naznačuje, že mezi podezřelými je skupina žáků místní internátní školy, kterou navštěvují děti nejbohatších lidí z Dánska. Jeden z žáků se po letech k činu přizná a případ se zdá být vyřešen. Uplyne pár let a složka s případem přistane na stole komisaře Carla z oddělení Q, které řeší odložené případy. Nejdříve si myslí, že jde o omyl, ale posléze zjišťuje, že případ není zdaleka uzavřen. 


V srpnu jsem se konečně rozhodla se pustit do kriminálních příběhů z oddělení Q, Žena v kleci je skvělý kriminální román a to i přesto, že jsem díky filmu znala celou pointu. Zabijáci na to jdou trochu jinak a tak v podstatě hned víte kdo je vrahem, ale to absolutně nevadí, protože Olsen se snaží vyprávět příběh i opačně. Autorův styl psaní a vyprávění je bezkonkurenční, dokáže čtenáře vtáhnout jednoduše a nutí je odhalovat stopy dál a dál až se ocitáte na konci a ani nevíte, jak jste se tam dostali. Příběh je oproti předchozímu dílu akčnější a brutálnější, takže pokud jste citlivějších povah, tak Zabijáci nejsou nic pro Vás. Autor se v tomto díle snaží klást důraz na psychologickou stránku a nutno říct, že to zvládá skvěle.  

Vyšetřování má spád, mezi postavami horko-těžko najdete klaďase a Carl je opět ve své kůži - otrávený, sarkastický komisař přesně takového ho máme rádi, že? Druhý odložený případ s názvem Zabijáci se mi líbil o chlup víc než díl předchozí. Na třetí díl se v dohledné době určitě chystám, cože je věc zcela samozřejmá. 

Hodnocení: 5/5

*

PLAMEN V TEMNOTĚ | SABAA TAHIR

IMG_20170924_215343_600

Eliasovi a Laie jde o život. Po čtvrté zkoušce a událostech, k nimž při ní došlo, se vojáci vydávají na lov dvou uprchlíků, kteří utekli ze Serry. Laia se chystá proniknout do Kaufu, nejstřeženějšího imperiálního vězení, aby zachránila svého bratra jehož schopnosti jsou klíčem k přežití Učenců. A Elias je rozhodnut jí pomoci, přestože se tím vzdává poslední šance na svobodu. 


V minulém roce jsem Jiskru v popelu dlouho odkládala, nakonec jsem se svezla na vlně jejího úspěchu a musela jsem se přidat k milovníkům nové tetralogie. Díl jsem zhltala během jednoho večera, a když se chystal Plamen v temnotě, bylo jasné, že to musím číst hned, jak to vyjde, což se také stalo. Kupodivu i po roce jsem si dost dobře pamatovala co se v knize dělo, takže jsem se v druhém díle vůbec neztrácela. Stejně jak tomu bylo v díle předchozím, i tady máme několik vypravěčů až na to, že k Eliasovi a Laie přibyla Helena. Příběh je oproti druhému dílu víc akční a to především kvůli tomu, že jsou naši hlavní hrdinivé na útěků. Plamen v temnotě se čte stejně dobře jako jeho předchůdce, jedním dechem, autorka nám představuje svět, který jsme neměli šanci poznat v jiných knihách, a i když se někdy dopouští klasických klišé momentů, které známe z young adultovek, tak jí lehce odpustíte, protože pak přijde vždycky něco, co je naopak velmi osvěžující a nečekané. Asi nikdy se mi u podobného žánru nestalo, že bych během čtení nemohla dýchat a hlavně, že se do toho příběhu tak položíte, že se ve vás odehrávají nejrůznější emoce a že máte potřebu komentovat dění nebo jednání postav. Z počátku jsem s vyprávěním Heleny měla docela problém, protože jsem jí nepřišla úplně na chuť, ale nakonec jsem její vyprávnění hltala stejně a na druhou stranu bylo hezké vidět Helenu z jiné stránky.

Příběh je originální, jedinečný, plný zvrtaů a je docela škoda, že autorka z toho jiskření mezi hrdiny nevytěžila mnohem víc už v druhé knize, ale alespoň se máme na co těšit a upřímně jsem ráda, že se autorka rozhodla napsat tetralogii nikoliv trilogii.  Největším problém téhle knihy spočívá v tom, že si na další díl budeme muset rok čekat, to je otřesná představa. První díl byl úžasný a druhý byl dokonce o něco lepší. Jedna z nejlepších sérií jakou jsem kdy četla a už nutně potřebuji třetí díl. S touhle knihou se vracím do svých mladistvých let, protože Eliase nemůžete nemilovat.Doporučuji všema deseti.

Hodnocení: 5/5

*

ZHUBNI | RICHARD BACHMAN

IMG_20170927_093529_378Billy Haleck má všechno, co si může přát - drahý dům, rodinu a výnosné zaměstnání v advokátní kanceláři. Má však také silnou nadváhu a jeho doktor ho varuje před infarktem. Ve chvíli nepozornosti za volantem přejede cikánku, její otec nad Billem vyřkne kletbu v podobě slova Zhubni. Jedno jediné slovo a za pár dní je Bill o několik kilo lehčí a to přesto, že jí pořád stejně. 


Letos jsem se pustila do knih Stephena Kinga, když psal pod pseudonymem Richard Bachman a musím říct, že ho knihy se od Kingovy tvorby liší. Bachman se s tím totiž nemaže a jeho knihy nejsou plné podrobných popisů a sáhodlouhých výjevů. Bachman jde prostě hned na věc. Jeho knihy jsou plné zvrácených lidí a to se nevyhne ani knize Zhubni, protože tady je těch pokřivených charakterů hodně. Trošku mě zklamalo, že tady se vlastně dlouho nic neděje a čtenář pořád čte to samé jen s tím rozdílem, že hlavní hrdina s každou novou kapitolou ubývá stále na váze. Kniha má zajímavý začátek a opravdu působivý závěr, ale ten prostředek za moc nestál nebo alespoň na mě to fňukání a hledání pravdy příliš nezapůsobilo. Je škoda, že Zhubni, byla poslední kniha Stephena Kinga, pod pseudonymem Bachman, protože dle mého Bachman uměl být působivější ve svých předchozích knihách. Přesto na mě stále čeká pár Bachmanovek, tak snad se mám na co těšit.

Hodnocení: 3/5

  *

A co vaše čtenářské zážitky v září...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář